« Zpět na seznam slovíček

Bytový dům je stavba určená pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení, a její účel slouží k bydlení. Definici přináší ust. § 2písm a) bod 1 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.  V podstatě se jedná o dům s více samostatně užívanými byty. Bytový dům má více než 3 samostatné byty (bytové jednotky) a společné prostory, které jsou společné pro všechny byty v nacházející se v tomto bytovém domě, kterými jsou například schodiště, sklepy či výtah. Bytový dům je obvykle ve vlastnictví několika jednotlivých vlastníků (fyzických osob nebo právnických osob), kteří společně tvoří Společenství vlastníků jednotek, jejímž prostřednictvím se společně jednotliví vlastníci starají o chod (správu) celého bytového domu.  Jelikož definice bytového domu neřeší konstrukční řešení domu, může se jednat i o panelový dům. Opakem bytového domu je pak rodinný dům, který označuje domy určené k obývání jedinou rodinou. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

« Zpět na seznam slovíček