Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným zákonem č. 254/2001 Sb., vodním zákonem. Jedná se například o přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků, stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod, studny a další.
Vodní zákon pokládá vodní díla primárně za stavby, ale při určení vlastnického režimu k vodním dílům, nelze využít vodního zákona, ale je potřeba vycházet z občanského zákoníku. Nejvyšší soud konstatoval, že například rybník z občanskoprávního hlediska nepředstavuje samostatný předmět občanskoprávních vztahů, nelze s ním samostatně nakládat, a není tedy ani stavbou. Opačná situace ale nastává u staveb souvisejících s rybníkem – hráze, výpustní zařízení atd., přičemž zde je nutno posuzovat situaci vždy individuálně, zda je konkrétní stavba spojena se zemí pevným základem (ideálně na základě znaleckého posudku). Dalším problémem může být situace, kdy vodní dílo zasahuje do více pozemků různých vlastníků. Pak je zcela stěžejní právní posouzení, zda se jedná o stavbu v občanskoprávním smyslu.
Ohledně zápisu vodních děl do katastru nemovitostí platí, že v katastru nemovitostí se evidují přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, a to pouze pokud jsou spojené se zemí pevným základem. Dále se vyznačují ochranná pásma vodních děl a ochranná pásma vodních zdrojů.
« Zpět na seznam slovíček
