« Zpět na seznam slovíček

Zástavní právo je věcné právo k věci cizí a slouží k zajištění dluhu pro případ, že dlužník nebude splácet řádně a včas. Pokud je dlužník v prodlení se splácením, může věřitel svou pohledávku uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy (= tj. věci, která je zastavena). Zástavu lze zpeněžit například prodejem v dražbě. Zástavou může být každá obchodovatelná věc, typicky nemovitost.

Zástavní právo k nemovitostem vzniká vkladem do katastru, kde se zástavní právo zapíše na list vlastnictví zatížené nemovitosti do části C.

Výjimku tvoří nemovitosti, které jsou součástí závodu, kdy zástavní právo vznikne již zápisem zástavního práva k závodu do rejstříku zástav. Zápis do rejstříku zástav provede notář po sepsání notářského zápisu o zřízení zástavního práva k závodu (to je u zastavení závodu zákonem vyžadovaná forma). Následně se zapíše i zástavní právo k zatížené nemovitosti do katastru nemovitostí, zápis už má však jen evi denční účinky a pořadí zástavního práva se určuje okamžikem zápisu do rejstříku zástav.

Zástavní právo vlastníka nijak neomezuje, může věc darovat, prodat či dál zatížit. Je však běžnou praxí, že banky požadují současně se zápisem zástavního práva i zápis zákazu zcizení a zatížení, což situaci mění. V takovém případě vlastník zatížené nemovitosti nesmí s touto nemovitostí disponovat či ji dále zatížit bez souhlasu zástavního věřitele (banky).

« Zpět na seznam slovíček