Občanský zákoník říká, že součástí pozemku je prostor nad i pod jeho povrchem. Pod povrchem pozemku se ale můžou nacházet podzemní stavby se samostatným účelovým určením a na ně se vztahuje výjimka – tyto stavby součástí pozemku nejsou, naopak se považují za samostatné věci nemovité.
Jako příklad lze použít sklep. Pokud se bude jednat o sklep přístupný z rodinného domu a sloužící klasicky pro účely skladování věcí obyvatel domu, o samostatnou věc nemovitou se samozřejmě jednat nebude (podzemní stavby bez samostatného účelového určení jsou součástí pozemku). Jiná situace je u vinného sklípku, což je stavba, která není s domem nijak spojena a má své samostatné účelové určení, tedy jedná se o samostatnou věc nemovitou, která není součástí pozemku. Dále se může jednat o metro či podzemní garáže.
Podzemní stavby se v katastru nemovitostí ČR neevidují, což způsobuje problém při potřebě zřízení zástavního práva. Zástavní právo může být zřízeno pouze zástavní smlouvou sepsanou formou veřejné listiny (notářský zápis).
« Zpět na seznam slovíček