Občanský zákoník říká, že součástí pozemku je prostor nad i pod jeho povrchem. Pod povrchem pozemku se ale můžou nacházet podzemní stavby se samostatným účelovým určením a na ně se vztahuje výjimka – tyto stavby součástí pozemku nejsou, naopak se považují za samostatné věci nemovité.
Jako příklad lze použít sklep. Pokud se bude jednat o sklep přístupný z rodinného domu a sloužící klasicky pro účely skladování věcí obyvatel domu, o samostatnou věc nemovitou se samozřejmě jednat nebude (podzemní stavby bez samostatného účelového určení jsou součástí pozemku). Jiná situace je u vinného sklípku, což je stavba, která není s domem nijak spojena a má své samostatné účelové určení, tedy jedná se o samostatnou věc nemovitou, která není součástí pozemku. Dále se může jednat o metro či podzemní garáže.
Podzemní stavby se v katastru nemovitostí ČR neevidují, což způsobuje problém při potřebě zřízení zástavního práva. Zástavní právo může být zřízeno pouze zástavní smlouvou sepsanou formou veřejné listiny (notářský zápis).
V advokacii jsem 15 let a vždy pro mě bylo nejdůležitější dělat věci pořádně. Proto se specializuji výhradně na jednu oblast, a to jsou nemovitosti. Hledáte-li právníka pro váš realitní byznys nebo potřebujete poradit s koupí či prodejem nemovitosti, zavolejte mi na tel. + 420 604 171 941 nebo napište na ilona@realitniadvokati.cz. Zaručím se vám, že vše klapne na první dobrou.
