V českém právním řádu se rozlišují dva typy osob, je to osoba buď fyzická (člověk), nebo právnická (organizovaný útvar). Jde o osoby, které mají právní osobnost, což znamená mít v mezích zákona práva a povinnosti.
Fyzická osoba je člověk, tj. každý občan, který vystupuje sám za sebe. Fyzickou osobou se člověk stává narozením (resp. početím) a osobnost ztrácí smrtí. Postavení fyzické osoby je dáno právní subjektivitou, což je způsobilost k právním úkonům, právům a povinnostem a protiprávním jednáním – deliktní odpovědnost. S fyzickou osobou je spojený pojem svéprávnosti, kterou člověk nabývá v 18ti letech svého života.
Právnická osoba je umělý organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. Právnická osoba má právní osobnost (způsobilost mít práva a povinnosti) od okamžiku svého vzniku. Za právnickou osobu ovšem jejím jménem jednají osoby fyzické, tzv. statutární orgány nebo pověření zaměstnanci či členové. Právnická osoba je založena zakladatelskou listinou a vzniká dnem, kdy je zapsána do veřejného seznamu (např. obchodního rejstříku).
« Zpět na seznam slovíček