Mandátní smlouva v současné době v českém právu neexistuje, jelikož byla k 1.1.2014 zrušena a nahrazena právní úpravou smlouvy příkazní v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku.
Nicméně do tohoto data bylo možné smlouvu mandátní uzavřít, a to na základě právní úpravy obsažené v tehdejším zákonu č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku.
Mandátní smlouvou se mandatář zavazoval, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost, uskutečněním právních úkonů jménem mandanata nebo uskutečněním jiné činnosti. Na druhé straně se pak mandant zavázal, že mu za to zaplatí.
Mandatář byl povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí, nicméně nemusel činnost vykonávat osobně, pokud to smlouva výslovně nestanovila.
Také platilo, že tuto smlouvu bylo možné uzavřít pouze mezi podnikateli, jestliže při vzniku závazkového vztahu bylo zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se smlouva týkala jejich podnikatelské činnosti (zároveň zde spadala oblast uzavírání smluv mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb). Pokud tato podmínka nebyla splněna, bylo možné uzavřít obdobný typ smlouvy – smlouvu příkazní, dle tehdejšího zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.
Mandátní smlouva mohla být uzavřena i ústně, či konkludentně.
Klasickým příkladem z tehdejší praxe může být mandátní smlouva uzavřená mezi obchodní společností a jejím jednatelem.
« Zpět na seznam slovíček
