Dle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se za imise fakticky považuje vše, co působí, že odpad (vypouštění splašků), voda (vypouštění vody), kouř (popel), prach, plyn, pach (zápach ze žumpy), světlo, stín, hluk (psí štěkot), otřesy a jiné podobné účinky (obtěžování včelami, holuby atd.) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Ze stejného ustanovení vyplývá povinnost vlastníka zdržet se všeho, co by imise mohlo způsobit. Imise však mohou vznikat nejen v důsledku užívání pozemku, ale i zanedbávání jeho údržby.
Také se zakazuje přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka (imise přímé) bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
Právně se jedná o kolizi výkonu dvou vlastnických práv dvou vlastníků rozdílných nemovitostí.
Může dojít i k situaci, kdy např. provoz zařízení (strojů apod.) v sousední či blízké nemovitosti způsobuje imise, především překračuje hygienické limity pro hluk a vibrace. Pak je otázkou, zda tento provoz nemá udělenou výjimku – povolení orgánu ochrany veřejného zdraví. V takovém případě, jsou-li imise důsledkem provozu, který byl úředně schválený, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválený.
« Zpět na seznam slovíček
