Držba je právo držitele na faktické ovládnutí věci a nakládání s ní. Držitel nakládá s věcí (nebo i například s právem) takovým způsobem, že vykonává právo pro sebe, jako by sám byl vlastníkem věci. Z uvedeného vyplývá, že aby mohl být někdo považován za držitele, musí mít nad věcí faktickou moc a musí mít úmysl nakládat s věcí jako s věcí vlastní.
Držitel nikdy nemůže být zároveň vlastníkem věci, proto je jeho postavení specifické. Drženou věc však může do svého vlastnictví nabýt tzv. vydržením.
Držba věci musí být řádná, poctivá a pravá. Znamená to, že se zakládá na platném právním důvodu, držitel vykonává držbu poctivě, a neexistuje pravděpodobnost, že se vetřel v držbu svémocně, vloudil se v ní potajmu nebo lstí.
« Zpět na seznam slovíček
