Domněnka

Právní konstrukce umožňující soudu předpokládat, že jistá právní skutečnost (ne)nastala, i když o tom není jisto. Děje se tak za účelem posílení právní jistoty. Rozlišujeme domněnku vyvratitelnou a nevyvratitelnou, a to podle toho, jestli je přípustný důkaz opaku. Právní domněnka vyvratitelná znamená, že se předpokládané skutečnosti pokládají za dané jen do okamžiku, než se dokáže opak. Vyvratitelnou právní domněnkou je například presumpce neviny. Právní domněnku nevyvratitelnou nelze vyvrátit, i kdyby se později ukázala jako nesprávná– stává se tak právní fikcí.