Budova je nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí (§ 2 písm. l) katastrálního zákona).
Pozn. Svou definici přináší i zákon o oceňování majetku, dle kterého se budovou rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů).
Další definice byla obsažena ve vyhlášce č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (§ 3 písm. a). Ta ale byla zrušena v roce 2009.
« Zpět na seznam slovíček
