Bezdůvodné obohacení

« Zpět na seznam slovíček

Majetkový prospěch získaný plněním bez spravedlivého důvodu. Starý občanský zákoník definoval bezdůvodné obohacení jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu na místo spravedlivého důvodu. Podle zákonodárců a tvůrců nového občanského zákoníku, ne každý případ obohacení, u kterého nelze dopátrat právní důvod, je nutné považovat za bezdůvodné obohacení.

Příčiny bezdůvodného plnění jsou následující:

  • Plnění bez právního důvodu: Klasickým příkladem je, že někomu máme zaplatit kupní cenu na základě kupní smlouvy na nemovitost převodem na účet. Omylem pošleme peníze na jiné číslo bankovního účtu. Peníze tak dojdou na účet jiné osobě.
  • Plnění z právního důvodu, který odpadl: V případě odstoupení od smlouvy se jedná o právní důvod, který odpadl (např. původně platná kupní smlouva na byt, na základě které byla zaplacena kupní cena a byt předán, přičemž následně došlo k odstoupení od smlouvy a tím pádem právní důvod odpadl).
  • Za obohaceného plnil někdo jiný, i když měl plnit sám.
  • Majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů nebo nepoctivým způsobem, např. v rozporu s právem nebo dobrými mravy.

Pro všechny případy platí, že ten kdo se bezdůvodně obohatil, musí veškerý majetkový prospěch vrátit.

« Zpět na seznam slovíček